Měj se k světu: naplňování cílů udržitelného rozvoje

Manifest "Měj se k světu" připravovaný v letech 2015-2017 a zveřejněný v roce 2018 zpracovaly oborové platformy sdružující organizace občanské společnosti (za migrační sektor Konsorcium) jako svůj příspěvek národní reflexi Cílů udržitelného rozvoje OSN. V letošním roce sestavil kolektiv autorů stručnou zprávou o tom, jak se daří tyto cíle naplňovat. Zpráva má být vodítkem pro další směřování neziskových organizací, ale také zpětnou vazbou pro veřejnou správu a další subjekty, které se zapojují do tvorby veřejných politik. Kapitolu věnovanou migraci zpracovala Barbora Chrzová.

Přečtěte si celý Manifest Měj se k světu (2018) a celý dokument o jeho naplňování (2020)

Téma migrace zpracovala Barbora Chrzová:

 

Kapitola 5

MIGRACE JAKO PŘIROZENÁ SOUČÁST ŽIVOTA

Počet cizinců pobývajících v České republice stále narůstá, čímž získává na významu také výzva jejich integrování do české společnosti. Veřejné povědomí o integraci, tedy procesu usilujícím o bezproblémové a oboustranně prospěš­né soužití majority a cizinců, zůstává nízké, ale v uchopení integrační politiky dochází k dílčím úspěchům. V oblasti azylové politiky se Česká republika nadále staví odmítavě k relokacím i přesidlování žadatelů o azyl a apely na soli­daritu s uprchlíky či státy, jež čelí velkému počtu přicházejících migrantů, tak zůstávají nevyslyšeny. Ucelený přehled o situaci v oblasti migrace a integrace nabízí publikace „Integrace cizinců v Česku z pohledu nevládních organizací“.67

 

Čísla k zamyšlení

  • Členské organizace Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR v roce 2017 podpořily více než 30 000 klientů (převážně cizinců).
  • Od roku 2015 žádá o azyl v ČR přibližně 1 500 žadatelů ročně, průměrně 300 z nich získá určitou formu ochrany (azyl, doplňkovou ochranu, humanitární azyl).
  • V roce 2018 Česko odmítlo 89 % žádostí o azyl, a zařadilo se tak v rámci EU na pozici státu s nejpřísnější azylo­vou politikou.68
  • Počet cizinců pobývajících v ČR setrvale roste, v roce 2018 dosáhl téměř 567 tisíc, a poprvé tak překročil 5% podíl na populaci ČR. Více než polovina cizinců u nás pobývá dlouhodobě a má v ČR trvalý pobyt (nárok na něj vzniká po 5 letech nepřetržitého pobytu). Necelá polovina z daného počtu zde pobývá za účelem zaměstnání a podnikání, pětina za účelem studia a čtvrtina za účelem rodinného života. Počet zaměstnaných a podnikajících cizinců v ČR (včetně občanů EU, kteří jsou zde v rámci volného pohybu osob), dosahuje více než půl milionu.69

CÍL MANIFESTU: Začleňme stávající imigranty do trhu práce, vzdělávání a politiky, postupně se více otvírejme /ČR 2030: 2.5//SDGs 8.8/

Silná a sebevědomá společnost dokáže lidem z jiných zemí a kulturních prostředí nabídnout takové podmínky, aby se v ní mohli cítit doma a plně se začlenit. Pro úspěch integrace musí stát nastavit pravidla. Zajistěme férové podmínky pro migranty na trhu práce, podpořme je vzdělávacími kurzy a možností důstojného bydlení, začleňujme migranty dlouhodobě pobývající v ČR do sociálního systému. Integrujme jejich děti do českých škol prostřednictvím podpory pedagogů, speciální přípravy pro asistenty učitelů a systematické spolupráce škol s rodinami. Imigrantům s trvalým pobytem dejme právo účastnit se místních voleb a stát se členy politických stran. Postupně navyšujme počet přijímaných uprchlíků, bez ohledu na jejich etnický původ, mateřský jazyk či vyznání.

Fakta a trendy pozitivní

  • Pojem integrace se poprvé uplatnil v novele cizineckého zákona, která financování stávající sítě krajských integračních center70 převedla pod státní rozpočet a zavádí do praxe adaptačně-integrační kurzy.
  • Vláda v roce 2019 systematizovala a sjednotila stávající programy týkající se ekonomické migrace, které mají zjedno­dušit příchod zahraničních pracovníků z určitých zemí a s určitou kvalifikací. Zavedla také kvóty ekonomické migrace (maximální počty žádostí na jednotlivých zastupitelských úřadech), čímž posílila transparentnost dosud velmi nepře­hledného systému.
  • Vláda v roce 2016 potřetí aktualizovala koncepci integrace cizinců71 a každoročně zveřejňuje akční plán její realizace. Koncepce v souladu s cíli Manifestu považuje za klíčové oblasti integrace znalost českého jazyka, ekonomickou soběstač­nost a orientaci cizinců ve společnosti. Strategické dokumenty tedy existují, problém spočívá v jejich naplňování.
  • Vlastní koncepci integrace cizinců má Hlavní město Praha72 a připravuje ji několik dalších obcí.

Fakta a trendy negativní

  • Realizace cílů v oblasti integrace cizinců naráží na podfinancování a nedostatečný zájem či znalosti aktérů, kteří by je měli naplňovat. Mnoho z plánovaných politik je realizováno velmi omezeně nebo vůbec. Například povinné adaptač­ně-integrační kurzy mají nedostatečnou časovou dotaci čtyři hodiny a nefinancuje je stát, ale platí si je sami cizinci.
  • Při novelizacích zákona o pobytu cizinců i zákona o azylu pravidelně dochází ke zpřísňování již velmi přísných podmí­nek života cizinců v ČR a k ořezávání jejich procesních práv, často na hranici ústavnosti či dodržování lidských práv. Poslední novela zákona o pobytu cizinců se výrazně dotkla svobody zahraničních zaměstnanců, zejména nemožností změnit zaměstnavatele během prvních 6 měsíců.73
  • Přetrvávající anti-imigrační diskurs ztěžuje racionální diskusi o integrační politice a odrazuje politické představitele od toho, aby nad tématem převzali odpovědnost.74

CÍL MANIFESTU: Buďme více solidárním, koncepčním a konstruktivním členem EU, chraňme důstoj­nost migrantů /SDG 10/

Česko se nemusí stydět za svůj mezinárodní příspěvek k řešení tzv. uprchlické či migrační krize. Navyšuje postupně finance pro národní, evropské i mezinárodní programy pro okamžitou stabilizaci situace i řešení hlubších příčin vysídlení. Dodejme však resortním příspěvkům jednotící dlouhodobý záměr, provázanost a transparentní vyhodnocování. Více solidarity bychom měli prokazovat vůči evropským sousedům i vůči ústřední myšlence svobody pohybu a pobytu mezi členskými státy (viz i kapitola Spolupráce s EU a se světem). Schengen se neobejde bez společné ochrany vnější hranice, která se zároveň však nesmí dít na úkor mezinárodní ochrany uprchlíků a respektování základní lidské důstojnosti všech migrantů.

Fakta a trendy pozitivní

  • Ministerstvo vnitra v roce 2015 zřídilo program Pomoc na místě75, který má asistovat uprchlíkům v regionech původu a být prevencí velkých migračních pohybů. Program se zaměřuje na tři prioritní regiony – Blízký východ, Balkán a region Sahelu a severní Afriky. V roce 2018 byl jeho rozpočet 150 milionů korun.76

Fakta a trendy negativní

  • V roce 2017 po dvou letech skončil program EU na přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie. Česko jich přijalo 12 z celkové kvóty 2 691 lidí.
  • Navzdory mnohým iniciativám a aktivitám se Česká republika k relokacím i přesidlování žadatelů o azyl nadále staví odmítavě. Neochota byla manifestována nepřistoupením ČR77 ke Globálnímu kompaktu OSN o migraci78 v prosinci 2018 či nepřipojením se79 k dočasnému dobrovolnému mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl zachráněných na moři iniciovaného Francií, Itálií, Německem a Maltou v září 2019.
  • Evropská komise podala na Česko, Polsko a Maďarsko žalobu kvůli jejich odmítání podílet se na přerozdělování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie podle stanovených kvót. Soudní dvůr Evropské unie se žalobou začal zabývat v květnu 2019, verdikt by měl být znám začátkem roku 2020.
  • Česko podle dat z roku 2018 zamítá 9 z 10 žádostí o azyl, což z něj v evropském kontextu činí stát s nejtvrdší azylovou politikou. Podle zkušenosti neziskových organizací by ale měla řada žadatelů, jimž byla žádost o azyl zamítnuta, dostat alespoň nějakou formu mezinárodní ochrany. Příčinou zamítnutí je často špatné vyhodnocení odpovědí a nedostatečné prostudování situace těch, kteří o azyl žádají.
  • V současnosti znovu narůstající množství běženců připlouvajících do Řecka, Španělska či Itálie však ukazuje přetrvá­vající relevanci tématu. Vzhledem k neudržitelnosti současné azylové a migrační politiky EU, která klade přílišnou zátěž na některé členské státy, bude otázka solidarity v rámci EU a konstruktivního přístupu k hledání společného řešení migrace nadále vysoce aktuální.

CÍL MANIFESTU: Hledejme v migraci příležitosti a veďme o ní vyváženou, racionální debatu /SDG 10/

Největší úkol spočívá v proměně domácí veřejné a politické debaty o migraci. Současného zklidnění situace bychom měli využít k věcnějším argumentům, slušnějšímu tónu a k uznání, že celá věc není černobílá. Najít efektivní, udržitelná řešení chce čas. Povzbuďme sebedůvěru a najděme odvahu nahlas pojmenovat příležitosti. Efektivní komunikační plán ke strategii migrační politiky ČR, na nějž už řadu let čekáme, by měl odolávat snaze sbírat laciné politické body, a naopak posilovat důvěru společnosti v kapacitu státní správy (a politických elit) řešit otázky související s migrací. Vyváženější jazyk však musí vedle zajištění bezpečnosti zohledňovat také další hodnoty, na kterých česká společnost stojí: univerzální a nedělitelná lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, rovnost a solidaritu, soužití v globálním prostředí, podporu mezinárodnímu právu a mnohostranné spolupráci, stejně jako ekonomické zájmy.

Fakta a trendy pozitivní

  • Neziskové organizace se prostřednictvím veřejných a komunitních akcí, výukových programů na školách i kulturních festivalů snaží představit migraci jako fenomén, který lidstvo provází od nepaměti a který je stejně tak výzvou, jako příležitostí.80
  • Klesá počet občanů ČR, kteří vnímají cizince na pracovním trhu jako konkurenci, a naopak roste uvědomění si, že český pracovní trh zahraniční zaměstnance potřebuje.81

Fakta a trendy negativní

  • Během let 2015 a 2016, kdy tzv. uprchlická krize dosáhla svého vrcholu, plnila migrace přední stránky novin i diskuse na sociálních sítích. Debata o ní byla poznamenána velkým množstvím mýtů, katastrofických scénářů a nepravdivých informací, které ve společnosti vytvořily atmosféru strachu a z migrace udělaly toxické a polarizující téma.82 I přes jisté zlepšení oproti rokům 2015 a 2016 migrace nadále zůstává rozdělujícím tématem s výbušným politickým potenciálem.
  • Postoje veřejnosti vůči cizincům se v posledních letech výrazně neproměnily. Názor, že je u nás příliš mnoho cizinců, sdílí 40 % populace a zastávají jej zejména lidé deklarující špatnou životní úroveň vlastní domácnosti a ti, kteří mezi známými nemají žádné cizince.83
  • Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí zůstává také stabilně odmítavý. Více než tři pětiny (63 %) dotázaných zastávají názor, že by Česká republika vůbec neměla přijímat uprchlíky ze zemí posti­žených vojenskými konflikty.84

Zdroje:

67 http://www.migracnikonsorcium.cz/wp-content/uploads/2019/01/Integrace-z-pohledu-NNO_produkt-%C4%8D.-2_EU.pdf

68 https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/azyl-uspesnost_1905070600_pek, data k azylu také na stránkách MV: https://www.mvcr.cz/migrace/docDetail. aspx?docid=22184201&doctype=ART.

69 Data ČSÚ: Publikace Cizinci v ČR 2018: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2018 / https://www.czso.cz/csu/cizinci/4-ciz_pocet_cizincu)

70 http://www.integracnicentra.cz/

71Základní dokumenty k vládní integrační politice na stránkách Ministerstva vnitra ke stažení: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/zakladni-dokumenty-k-integracni-politice-ke-stazeni.aspx

72 Koncepce Hlavního města Prahy pro oblast integrace cizinců je ke stažení https://metropolevsech.eu/cs/o-nas/koncepce-hl-m-prahy-pro-oblast-integrace-cizincu/

73Detailní analýza změn novely z července 2019 je na stránkách Konsorcia: http://www.migracnikonsorcium.cz/cs/2019-08-detailni analyza-novely-cizineckeho-zakona/

74 K tomu viz analýza z roku 2016 https://glopolis.org/wp-content/uploads/Proc-uprchlici-jitri-nase-emoce_migracni-narativy-CR.pdf a https://www.clovekvtisni. cz/vyzkumna-zprava-cvt-jak-informuji-ceska-slovenska-a-estonska-media-o-migraci-6144gp%20.

75 https://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=22100122&doctype=

76 Kritickou reflexi programu nabízí Horký-Hlucháň, Ondřej (2019): Pomoc na místě nejsou jen projekty: Cesta k posílení české rozvojové a migrační politiky. In: Kizeková, Alice (ed.): Analýzy ÚMV: České zájmy v roce 2019. Praha: Ústav mezinárodních vztahů: 56-64. Dostupné na http://www.dokumenty-iir. cz.uvirt75.active24.cz/Knihy/ceske_zajmy_2019_web.pdf

77 https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady–14–listopadu-2018-169851/

78 https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/globalni-kompakt-pro-migraci-je-v-ceskem-zajmu

79 https://echo24.cz/a/SNCGz/hamacek-cesko-se-k-solidarnimu-prebirani-migrantu-nepripoji

80 K tomu byly uspořádány například tyto aktivity: Veřejná debata: „Obraz migrace a migrantů v polarizované společnosti“, Kampaně na podporu tolerance a rozmanitosti: Jsme to my (OSF, Konsorcium, SIMI) nebo Společně k rozmanitosti (Nesehnutí). Interaktivní web Mýty o migraci, Amnesty International nebo výukové materiály k tématu migrace: https://www.varianty.cz/download/docs/2884_vy-ukove-materia-ly-k-migraci.pdf.

81 Viz STEM: https://www.stem.cz/meni-se-postoje-obcanu-k-zamestnavani-cizincu-u-nas-verejnost-je-mene-casto-vidi-jako-konkurenci-pro-ceske-zamestnance/

82 K tomu viz analýza z roku 2016 https://glopolis.org/wp-content/uploads/Proc-uprchlici-jitri-nase-emoce_migracni-narativy-CR.pdf. FAKTA O MIGRACI: SKONCUJME S MÝTY (EK) https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/european-agenda-migration/20190306_ma­naging-migration-factsheet-debunking-myths-about-migration_cs.pdf. Migrační mýty (interaktivní web Amnesty): https://www.amnesty.cz/migracnimyty

83 Zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4895/f9/ov190408.pdf)

84 Zdroj CVVM: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4966/f9/pm190626.pdf